Jak řeší české firmy otázku ekologie? Trendy CSR a ESG v roce 2026
Jak české firmy přistupují k ekologii: společenská odpovědnost, ESG, udržitelné stavebnictví, recyklovatelné obaly i zelené energie. Praktický přehled trendů.
Zodpovědný přístup k životnímu prostředí už dávno není jen téma pro aktivisty. Čím dál víc českých firem podřizuje svoje postupy přírodě a zákazníci si toho všímají. Lidé hodnotí nejen to, jestli firma nabízí šetrné zboží, ale i to, jak se chová jako celek. V tomhle článku projdeme, co se v českých firmách reálně děje: od společenské odpovědnosti přes udržitelné stavebnictví a recyklovatelné obaly až po zelenou energii a ESG.
Krátký verdikt: ekologie ve firmách přestává být marketingová nálepka a stává se z ní standard. Část to dělá z přesvědčení, část kvůli tlaku investorů a regulace. Tak či tak je jasné, kam to směřuje.
Společenská odpovědnost se šíří do Česka
Ohleduplný přístup firem k přírodě je součástí trendu, který se k nám přelévá ze Západu už několik let. Říká se mu společenská odpovědnost firem neboli CSR. Funguje jako vodítko, podle kterého se firmy snaží jednat ohleduplně navenek i dovnitř.
Navenek to znamená rozumné vztahy s obchodními partnery, omezování ekologických dopadů a podporu neziskových projektů. Uvnitř jde o zapojení zaměstnanců do rozhodování a o zaměstnanecké výhody. Konkrétním příkladem firmy, která tenhle směr bere vážně, je třeba Petr Doskočil z Expedo s.r.o.
Firmy si uvědomují, že férové a schopné jednání jim ocení i zákazníci a že je to může postavit před konkurenci. Velké evropské společnosti dnes běžně mají ochranu životního prostředí jako podmínku pro uzavření smlouvy. Kdo ji nesplní, na zakázku často zapomene. Že se situace mění i u nás, ukazuje iniciativa Byznys pro společnost, která sdružila řadu velkých firem působících na českém trhu, mezi zakladateli najdeš jména jako ČEZ, Česká spořitelna nebo Plzeňský Prazdroj.
Environmentální správa jako základ
Říká se, že lidé jsou základ fungující firmy. To samé platí pro ekologické chování uvnitř podniku. Když jsou ekologické standardy zakotvené přímo do firemních postupů, přestává jít o jednorázové gesto.
Do environmentálního managementu, jeho udržování a neustálého zlepšování pak nejsou zapojení jen zaměstnanci, ale i obchodní partneři a dodavatelé. A má to ještě jeden vedlejší efekt: uvědomělé chování v práci motivuje lidi, aby se podobně chovali i doma. Začlenění společenského závazku do firemní praxe je proto krok ke skutečné změně myšlení, ne jen k hezky znějícímu prohlášení. Jedině tak dává udržitelný rozvoj do budoucna smysl.
Budoucnost leží v udržitelném stavebnictví
Pro spoustu firem je nejtěžší přesvědčit klienty i dodavatele, aby se změnili. Často přitom nejde jen o samotnou výstavbu, ale i o to, jak se nemovitost používá. Opětovně použité materiály a systémy šetřící zdroje, tedy chytré vytápění, větrání a osvětlení, se stávají základem.
Najít rovnováhu mezi využitím majetku, ekologickou zátěží a úspěchem v podnikání je dnes vnímáno jako základní povinnost. Proto se nízkoenergetické domy začaly stavět ještě dávno předtím, než přišla evropská směrnice, která nařídila stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Klíčové je počítat se zdroji spotřebovanými během celé životnosti budovy. Vyšší vstupní investice do technologií se totiž několikanásobně vrátí, a to finančně i v podobě čistšího prostředí.
Ekologie nesmí sloužit jen jako nálepka
Důraz na životní prostředí se nevyhnul ani tiskařskému průmyslu. Nejde jen o spotřebu papíru, ale i o tlak na bezpapírový tisk, opětovné využití materiálů a co nejšetrnější likvidaci starých přístrojů.
Třeba společnost Xerox zařadila čisté technologie mezi svoje klíčové inovace a zaměřuje se na snižování emisí. Důležité ale je, že tohle musí být součást každodenního přístupu, ne jen prodejní argument. Ve chvíli, kdy by firma brala životní prostředí čistě jako bod do letáku, ztrácí to celé smysl.
I obaly mohou dostat druhou šanci
Svět se postupně zahlcuje použitými obaly, které končí jako nepoužitelný odpad. Existují ale ekologicky šetrné materiály a část firem je už běžně používá. Příkladem je český e-shop nabízející potřeby pro domácí mazlíčky. Krabice s certifikátem FSC se u takových firem stávají skoro standardem, protože zaručují, že vlnitá lepenka je minimálně ze 70 procent z recyklátu.
Většina obalů má jen dočasnou životnost a nedá se s nimi pak dělat nic užitečného. Kdyby ale firmy vyráběly krabice s delší životností, mohly by sloužit dál, třeba jako pelíšek pro psa nebo kočku. Chovatelů je spousta a opakované využití obalů by tak dávalo smysl nejen firmám, ale i zákazníkům. A nejde jen o krabice. Inspirovat se můžeš třeba u firmy Nanospace.cz a jejích protiroztočových povlaků.
Zelenou síť má v Česku jen málo firem
Primární zelenou sítí se v České republice už od roku 2011 chlubí hlavně Vodafone. U zákazníků to boduje, protože firma myslí ekologicky a klade si vysoké cíle. Plánuje snížit emise oxidu uhličitého ve svých provozovnách na čistou nulu do roku 2030. A aby toho nebylo málo, do roku 2040 chce od emisí vyčistit celý dodavatelský řetězec.
K tomu samozřejmě patří i opětovné využití vybavení a elektroodpadu, bezodpadová pracoviště a ohleduplnost k zaměstnancům i klientům. Logika je jednoduchá: technologie umí snížit dopad provozu firmy i jejích klientů, takže se na tom pracuje na všech frontách najednou.
Být udržitelný je v módě
Obnovitelné zdroje energie už dávno nejsou výjimka a přechod na ně je pro firmy čím dál lákavější. Dřív byl hlavním důvodem prostě jen ušetřit energii a peníze. Dnes hraje roli i snaha o hospodárnost a hlavně rostoucí tlak ze strany investorů, finančních institucí a zahraničních mateřských společností.
Požadavek na udržitelnost se navíc brzy dostane i k dodavatelům. Smysl celého směru je jasný: aby samotná zařízení i provoz byly co nejvíc šetrné a udržitelné.
Mělo by to být dobrovolné, ne nařízené
O společenské a ekologické odpovědnosti se dá dlouze mluvit, nebo se prostě jde a dělá. Výsadba stromů, šetrné vytápění a podobná opatření jsou pro spoustu firem už samozřejmost a berou je jako cestu do budoucna.
A tady je podstatný háček. Když z toho někdo udělá povinnost, často tím celý směr zabije. Když to ale zůstane dobrovolné, má to skutečný smysl. Zároveň je jen otázkou času, kdy se požadavky ESG začnou v Česku promítat naplno. Je to směr, kterému se časem nevyhne snad žádná firma.
Pravděpodobně to potáhne spíš administrativní tlak než nadšení firem a jednotlivců. Existuje ale i motivace navíc: firma, která se prokáže jako ekologicky výhodná, třeba díky nízkoemisní budově, může získat výhodnější financování, nižší úrokovou sazbu na úvěry nebo lepší podmínky u svých dluhopisů.
Přínosy pro rozpočet
Na ESG se dá dívat i čistě přes peníze. Pro investory mají firmy hlásící se k ESG tu výhodu, že jejich byznys by neměl být zásadně ohrožený náhlými zvraty. Tedy nic jako u tabákových nebo uhelných společností, které nikdy nevědí, kdy se zvednou poplatky za jejich zboží. Ostatně řada obchodníků označovaných za škodlivé už dnes marně bojuje o financování od bank.
Tenhle pohled podpírá i celosvětová studie, kterou HSBC provedla mezi 2 000 investory a organizacemi po celém světě. Až 51 procent respondentů souhlasilo s tím, že pozornost věnovaná těmto tématům jim může pomoct zvýšit výnosy nebo snížit rizika. To byla nejvyšší míra za poslední tři roky. A není divu: v bouřlivém roce 2020 takzvané klimatické akcie zaměřené na obnovitelnou energii, skladování, zemědělství nebo efektivnější dopravu vzrostly o 37 procent oproti běžným 11 procentům.
Co si z toho vzít
Ekologie ve firmách už není o tom, jestli ano nebo ne, ale o tom, jak rychle a jak důsledně. CSR a ESG se posouvají od dobrovolného gesta ke standardu, který hlídají zákazníci, investoři i regulace. Firmy, které to pochopí dřív, na tom vydělají, doslova i obrazně.
Pokud řešíš ekologii a kvalitu i u věcí, které kupuješ pro sebe, koukni na náš přehled jak vybírat doplňky stravy, kde rozebíráme, jak nenaletět marketingu a číst složení.
Časté dotazy
Co znamená společenská odpovědnost firem (CSR)?⌄
CSR (Corporate Social Responsibility) je dobrovolný přístup, kdy firma bere ohled nejen na zisk, ale i na dopady své činnosti na okolí. Navenek se to projevuje férovými vztahy s partnery, omezováním ekologické zátěže nebo podporou neziskových projektů. Uvnitř firmy jde třeba o zapojení zaměstnanců do rozhodování a zaměstnanecké výhody. Do Česka se tento trend přelévá ze Západu už řadu let.
Jaký je rozdíl mezi CSR a ESG?⌄
CSR je obecnější a převážně dobrovolný koncept společenské odpovědnosti. ESG (Environmental, Social, Governance) je jeho měřitelnější a více reportovaná podoba, podle které investoři i banky hodnotí firmy v oblasti životního prostředí, sociálních témat a řízení. Zatímco CSR firmy dělají hlavně z přesvědčení, požadavky na ESG reporting se postupně stávají povinnými a promítají se i do dodavatelských řetězců.
Jak ekologie ovlivňuje stavebnictví firem?⌄
Udržitelné stavebnictví staví na opětovně použitých materiálech, efektivním vytápění, větrání a osvětlení a nízké spotřebě energie po celou dobu životnosti budovy. Nízkoenergetické a téměř nulové domy se začaly stavět ještě před evropskou směrnicí, která to později nařídila. Vyšší vstupní náklady na technologie se podle praxe vracejí finančně i v podobě čistšího prostředí.
Mohou být obaly ekologické?⌄
Ano. Stále víc e-shopů přechází na materiály s certifikátem FSC, kde je vlnitá lepenka minimálně ze 70 procent z recyklátu. Část firem se snaží i o krabice s delší životností, které lze využít opakovaně. Hlavní směr ale zůstává: méně jednorázového odpadu a snadnější recyklace použitých obalů.
Vyplatí se firmě chovat ekologicky?⌄
Často ano, i čistě ekonomicky. Firma s nízkoemisní budovou nebo zeleným provozem může získat výhodnější financování, nižší úrokovou sazbu na úvěry nebo lepší podmínky u dluhopisů. K tomu se přidává tlak zákazníků, investorů i zahraničních mateřských společností, kteří udržitelnost čím dál víc vyžadují.
Co je zelená síť a kdo ji v Česku má?⌄
Zelená síť znamená provoz postavený na obnovitelných zdrojích a s důrazem na nízké emise. V Česku se primární zelenou sítí dlouhodobě prezentuje Vodafone, který si dal za cíl snížit emise ve svých provozovnách na čistou nulu do roku 2030 a vyčistit celý dodavatelský řetězec do roku 2040. Přibývá ale dalších firem, které jdou podobnou cestou.
