V souvislosti s ochranou životního prostředí a snahou o snižování emisí skleníkových plynů se stále častěji řeší, jak omezit plýtvání jídlem. Snížení množství potravinového odpadu vede k úspoře vody a půdy, stejně jako k nižšímu používání chemických hnojiv a pesticidů. Omezit vyhazování jídla přitom může každý z nás. Tím alespoň trochu přispěje k ochraně životního prostředí a zároveň ušetří i nemalé finanční prostředky.
Zdroj: Pexels.com
Plýtvání jídlem v ČR a ve světě
V životní úrovni lidí na planetě panují obrovské rozdíly. Zatímco v chudých částech světa nemají stovky milionů obyvatel na jídlo a hladoví, v bohatých vyspělých zemích je běžné plýtvání potravinami. Podle výzkumů se týká zbytečné vyhazování potravin především Severní Ameriky a Evropy.
Na základě zjištění Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se vyhodí až 1/3 všech vyprodukovaných potravin, což je jen stěží představitelné množství. Nejvíce se plýtvá ovocem a zeleninou, následují ryby a obiloviny.
Odborníci se zaměřili i na plýtvání potravinami v ČR a zjistili, že se u nás zbytečně znehodnotí více než 800 000 tun jídla. Částečně dochází ke zbytečnému vyhazování potravin přímo během výroby, dále v obchodech, restauracích a dalších stravovacích zařízeních. Minimálně 50 % vyhozeného jídla mají ale na svědomí přímo domácnosti. Každý člověk vyplýtvá několik desítek kilogramů potravin ročně.
Nákupní seznam omezí plýtvání potravinami
Lidé nezřídka nakupují zbytečně příliš mnoho jídla. To pak ale nestíhají včas zkonzumovat, a proto se spousta potravin zkazí ještě dříve, „než na ně dojde řada“.
Plýtvání jídlem je možné snížit i efektivním plánováním nákupu a tvorbou nákupního seznamu.
· Sepisujte si týdenní jídelníček, měl by obsahovat především soupis hlavních jídel a večeří.
· Nákupní seznam tvořte právě s ohledem na vytvořený jídelníček.
· Před nákupem si ověřte, zda všechny potraviny v seznamu skutečně potřebujete.
· Do obchodu nechoďte před jídlem nebo hladoví.
· Na obalech sledujte datum spotřeby a důkladně promyslete, zda potravinu do té doby skutečně stihnete spotřebovat.
· Velká balení potravin bývají cenově výhodná, ale jedině tehdy pokud je domácnost skutečně zužitkuje.
· Do zásoby nakupujte pouze trvanlivé potraviny (např. rýži, ocet, luštěniny).
Jaký je rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datem spotřeby?
Na obalech potravinových výrobků se lze setkat se dvěma pojmy, které se často zaměňují, přesto je mezi nimi ale rozdíl.
„Spotřebujte do“ (případně „datum spotřeby“) udává datum, do kdy je možné danou potravinu zkonzumovat bezpečně. To znamená, že po uplynutí této doby už nemusí být daná potravina zdravotně nezávadná. Datum spotřeby lze prodloužit zmrazením, pokud se jedná o výrobek vhodný k uskladnění v mrazáku.
„Minimální trvanlivost“ označuje dobu, po kterou by měla zůstat potravina v nezměněné kvalitě. Po uplynutí trvanlivosti může ztrácet původní vůni nebo chuť, což ale neznamená, že ji již nelze konzumovat. V případě prošlé potraviny se každopádně doporučuje před konzumací zkontrolovat neporušenost obalu a stav.
Jak skladovat potraviny
Způsob skladování potravin v kuchyni má přímý vliv na jejich trvanlivost. Nevhodně uložené potraviny se začnou předčasně kazit, takže je domácnost obvykle ani nestihne včas zkonzumovat.
1. Skladování potravin v lednici
Bez lednice se prakticky žádná domácnost neobejde. Celá řada potravin musí být totiž skladována v chladném prostředí, v opačném případě by se během krátké doby zkazila.
Jak dlouho vydrží jídlo v lednici, je ale individuální, vždy záleží na konkrétní potravině. Například vejce lze skladovat až 4 týdny od snesení, zatímco hotové jídlo se doporučuje zkonzumovat již do 48 hodin.
Výrobci člení moderní chladničky na jednotlivé chladící zóny s ohledem na specifika jednotlivých potravin. Snažte se proto toto uspořádání při skladování potravin dodržovat.
| CO PATŘÍ DO LEDNICE | CO NEPATŘÍ DO LEDNICE |
| Čerstvé mléko | Brambory |
| Ostatní mléčné výrobky (jogurty, sýry aj.) | Cibule a česnek |
| Otevřené džusy | Banány |
| Otevřené konzervy a marmelády | Citrusové plody a ananas |
| Pivo a bílé víno | Káva |
| Čerstvá vejce | Pečivo |
| Hroznové víno | Med |
Další zásady skladování potravin v lednici
· Teplota v lednici by neměla být vyšší než 5 °C.
· Teplé jídlo do lednice nepatří, ohřeje totiž okolní potraviny, které se mohou začít kazit. Navíc se tím zvýší energetická spotřeba.
· Náchylnější potraviny se skladují ve spodní části lednice, ve které se udržuje chladnější teplota.
· Nejteplejším místem jsou naopak přihrádky umístěné ve dvířkách lednice.
· Pokud jsou v lednici uložené i léky, které musí být uchovávány v chladu, měly by být uskladněny mimo dosah dětí, tzn. raději v horních policích.
2. Skladování potravin v mrazáku
Zmrazení vybraných druhů potravin dokáže prodloužit jejich trvanlivost, a to až o několik měsíců. Doba skladování potravin v mrazáku je ale různá, pokaždé záleží na konkrétním výrobku.
| CO PATŘÍ DO MRAZÁKU | CO NEPATŘÍ DO MRAZÁKU |
| Maso | Vejce (čerstvá i vařená) |
| Ryby | Vařené brambory, bramborová kaše |
| Mořské plody | Rajčata |
| Pečivo | Okurky |
| Jahody, maliny, ostružiny, borůvky | Uzeniny |
| Mrkev, hrášek, petržel, brokolice, květák aj. | Mléko a tvaroh |
| Zelené bylinky | Ořechy |
Další zásady skladování potravin v mrazáku
· Za optimální teplotu v mrazáku je považována hodnota mínus 18 °C. Obecně by neměla být teplota vyšší než mínus 15 °C.
· U mražení hotových jídel platí, že je nutné je ukládat do mrazáku důkladně zchladlé. Právě skladování v mrazáku představuje efektivní způsob, jak uchovat zbytky jídla.
· Menším domácnostem často postačí skříňový mrazák, početnější rodiny mohou vsadit spíše na pultový mrazák, který má obvykle větší kapacitu.
3. Skladování ostatních potravin
Některé druhy potravin není třeba skladovat v chladném prostředí, přesto ale jejich trvanlivost ovlivní celá řada faktorů.
· Mouku je vhodné vždy přesypat z papírového obalu do skleněné uzavíratelné dózy. Poté se do ní nedostanou nezvaní návštěvníci a je chráněná před vlhkostí.
· Také již otevřené luštěniny, rýže a obiloviny vydrží déle, pokud se přesypou do vzduchotěsné plastové nebo skleněné nádoby.
· Káva a čaj, stejně jako různé druhy sušenek a slaných pochutin by měly být skladovány na suchém a tmavém místě.
· Pro uložení chleba je ideální dřevěný chlebník. Pečivo by se zároveň mělo zabalit i do utěrky nebo vložit do látkového sáčku.
· Ořechy a semínka se skladují na suchém a chladnějším místě (nikoliv v lednici), a to bez přístupu slunečního záření.
Mimochodem, v potravinářství a provozech se řídí skladování potravin hygienickými předpisy. Ty například nařizují povinnost skladovat osobní věci odděleně od skladovaných potravin. A striktně odděleně musí být uloženy také produkty pro vlastní spotřebu od těch ostatních. Samozřejmostí je udržování naprosté čistoty.
Další zajímavé metody prodloužení trvanlivosti potravin
Kapacita lednice a mrazáku není neomezená. Naštěstí existují i další zajímavé metody, jejichž prostřednictvím lze uchovat potraviny déle čerstvé.
Hodí se obzvláště tehdy, pokud je potřeba efektivně zpracovat nadbytek úrody ze zahrádky nebo uchovat zbytky jídla. Prodloužením jejich trvanlivost se předejde zbytečnému vyhazování a plýtvání potravinami.
1. Sušení
Ke vskutku prastarým způsobům uchování potravin patří sušení. S jistotou ho využívali již lidé v pravěku. Tehdy jim nasušené bobule a další plodiny coby důležitý zdroj živin pomohl přečkat chladnou část roku.
Při sušení dojde k podstatnému snížení obsahu vodu v potravině. Naopak se koncentrují obsažené cukry, tudíž je výsledná chuť výrazně sladší. Usušené potraviny nejsou tolik náchylné ke kažení, eliminuje se totiž riziko rozvoje plísní, bakterií a dalších nežádoucích jevů.
Nejčastěji se suší rozličné druhy ovoce a zeleniny, bylinky, koření, houby, případně i maso. K sušení lze použít troubu, speciální síta, případně moderní elektrickou sušičku.
Usušené potraviny by měly být skladovány na temné a suchém místě, nikdy nesmí být uloženy ve vlhkém prostředí.
2. Zavařování
Zavařování se běžně věnovaly už naše babičky a prababičky, ale také v současnosti se jedná o velice oblíbenou konzervaci potravin.
Při zavařování se vloží potraviny do sklenic (nejčastěji s tzv. omnia víčky) a většinou se také zalijí předem připraveným nálevem. Poté se naplněné a zavíčkované sklenice vloží do nádoby s vodou a zahřívají se několik desítek minut při teplotě 85 °C nebo více.
Zavařovat lze ve vyšším hrnci, pekáči v troubě, ale také v mikrovlnné troubě nebo myčce. Vyhledávaný je i zavařovací hrnec, ve kterém je konzervace velice snadná.
Hotové zavařeniny vydrží při správném skladování (tj. na suchém a tmavém místě) běžně déle než 1 rok. Tímto způsobem se skladuje ovoce, zelenina, houby, maso, případně rovněž různá hotová jídla.
3. Fermentace
V minulosti byla fermentace neboli kvašení běžným způsobem, který sloužil ke zpracování úrody. V dnešní době se tato metoda znovu vrací do hry a je rok od roku oblíbenější, protože je navíc ekologická a velice zdravá.
Při fermentaci dochází k přeměně organických látek za působení konkrétních mikroorganismů (tzv. fermentů). Při tomto procesu se mimo jiné štěpí cukry a škrob, což činí potravinu stravitelnější. Navíc vznikají kyseliny a alkohol, které fungují jako přírodní konzervanty a zabraňují předčasnému kažení.
Známá je především fermentace čajových lístků, zelí a okurků (kvašáků). Ale ke kvašení se hodí také různé druhy ovoce, uzeniny, maso nebo třeba obiloviny.
4. Vakuování
Vakuování představuje moderní způsob, jak prodloužit trvanlivost potravin. Princip spočívá ve vložení jídla do speciálních potravinových sáčků či folií, případně skleněných nebo plastových dóz, ze kterých se následně odsaje vzduch.
Potraviny jsou tím pádem skladovány bez přístupu kyslíku, což potlačuje vznik nežádoucích procesů (například rozvoj plísní, ztrátu chuťových vlastností, žluknutí).
K vakuování se používá vakuovačka. Ta funguje zároveň jako svářečka, kdy po odsátí vzduchu sáček či folie pevně zataví.
Vakuovat lze široké spektrum potravin: maso, ryby, pečivo, vybrané druhy ovoce a zeleniny, bylinky, ale také tekutiny a hotová jídla včetně omáček.
